Ochranná známka chrání značku jen tak dobře, jak dobře je zaregistrovaná. Název značky, druh ochranné známky, seznam výrobků a služeb a teritorium společně určují věcný rozsah ochrany značky, kterou registrace přinese. Jestli má mít registrace ochranné známky skutečně pozitivní dopad na ochranu značky, je třeba těmto základním stavebním kamenům ochrany značky věnovat náležitou péči.
Dobře vybraný název značky = snadnější a levnější registrace ochranné známky. Čím lépe vyberete název pro svou značku, tím širší rozsah ochrany značky můžete získat. Naopak nevhodně zvolený název značky může znamenat stopku registrace ochranné známky a tím i ochrany značky.
Každý druh ochranné známky přináší jiný rozsah ochrany značky. Slovní ochranná známka přináší jiný rozsah ochrany než obrazová ochranná známka, obrazová ochranná známka přináší jiný rozsah ochrany než nové druhy ochranných známek atd. Nejširší rozsah ochrany přináší slovní ochranná známka, ale je také nejobtížnější ji získat. Šanci na registraci slovní ochranné známky mají jen opravdu dobře vybrané názvy značek.
Ochranná známka chrání značku jen pro výrobky a služby, pro které je zapsána. Ostatní výrobky a služby zůstávají volné, a tak si je pro tu samou značku může teoreticky obsadit někdo jiný. Seznam výrobků a služeb tak de facto definuje věcný rozsah ochrany značky.
Ochranná známka je chráněna jen v území státu, který ji udělil ochranu. Ve všech ostatních státech je značka volným označením, se kterým si kdo chce může dělat co chce.
Dalšími stavebními kameny chráněné značky jsou originalita loga, ošetřená práva s autorem loga/kreativcem, podchycené domény atd.
V některých případech je ochrana značky velice problematická, nebo dokonce i nemožná. O takových případech pojednává náš článek Když značka nejde chránit...
Že vaše značka ještě není chráněna? Teď to můžete napravit, a ještě při tom výrazně ušetřit svou peněženku díky evropské podpoře malých a středních podniků. A to i v případě, že potřebujete chránit svá práva mimo EU.
00V letošním roce se Evropská unie rozhodla pravděpodobně naposledy poskytnout prostředky na registrace ochranných známek. Díky tomuto grantu může jednotlivá firma získat až 700 Euro, z čehož může hradit:
– 75 % správních poplatků za registraci evropské/národní ochranné známky
– 50 % správních poplatků za registraci ochranné známky mimo EU (mezinárodní ochranné známky)
I tento rok je možné podat žádost prakticky kdykoliv, kdy se rozhodnete pro ochranu duševního vlastnictví, jako to bylo v roce minulém.
Je ale důležité myslet na to, že prvním krokem v celém procesu je podání žádosti o grant. Až následně, kdy obdržíte potvrzení o udělení dotace, podáváte přihlášku k registraci zvoleného práva. Za podání přihlášky zaplatíte správní poplatky, které vám budou částečně proplaceny z poskytnutého grantu.
O grant mohou požádat pouze malé a střední podniky, tedy podniky s maximálně 250 zaměstnanci a s celkovým obratem nepřesahujícím 50 milionů EUR. Nově je otevřena možnost požádat o grant i pro podnikající fyzické osoby.
Původně se také tvrdilo, že grant nemůžete čerpat, pokud nejste plátci DPH. To ale podle nejnovějších informací neplatí a o dotaci tak můžete zažádat i když nejste plátci DPH.
Nárok však nemáte v případě, že jste na tytéž služby nebo jejich část už získali vnitrostátní nebo evropské financování jinou cestou. A naopak na dotaci dosáhnete i tehdy, pokud už vám byla udělena v předchozím roce - dotace jsou totiž na sobě nezávislé.
Jak to celé probíhá:
Jestliže tento proces nebudete respektovat, může se stát, že nic nedostanete. Proto prosíme pozor, nic nemá cenu uspěchat.
Zajímá vás více informací o dotaci? Doporučujeme prostudovat webové stránky věnované grantu.
Žádost o dotaci rádi vyřídíme za vás dle aktuálního ceníku (2.000 Kč bez DPH).
A pokud se rozhodnete zažádat o grant sami, přejeme vám hodně štěstí. 🙂
Blíží se konec platnosti vaší ochranné známky a vy se nemůžete rozhodnout, jestli investovat do její obnovy nebo ji nechat zaniknout?
U národních známek včetně českých, jejichž prodloužení stojí pár tisíc korun, to nejspíš moc řešit nebudete. Jiná situace ale bude u evropských a mezinárodních známek, jejichž prodloužení stojí, co se správních poplatků týče, stovky až tisíce EUR nebo CHF.
Obnova ochranné známky je vždy snadnější než registrace nové známky! 🚀
Na jedné straně máte obnovu hotovou za týden, zatímco na druhou stranu registrace nové ochranné známky s nejasným výsledkem a mnoha nejistotami může trvat nejméně 6 měsíců. 🗓️
Prodlužování platnosti ochranných známek je strategické rozhodnutí, které něco stojí, ale přináší i řadu výhod, a to i když samotná známka není momentálně plně využívána.
Zde jsou některé z nich:
Obnovou ochranné známky si udržíte právo na její používání a zároveň budete mít kontrolu nad svou značkou.
S ochrannou známkou starou 10 let máte také 10 let staré právo přednosti před každým, kdo začal používat podobnou značku nebo registroval podobnou ochrannou známku po vás. Toto dlouhodobé právo přednosti může výrazně posílit vaši pozici při řešení sporů týkajících se ochrany vašich práv ke značce.
I když právě teď nevyužíváte svou známku naplno, může se kdykoli situace změnit. Obnovená známka vám poskytuje flexibilitu pro případnou budoucí expanzi či zavedení nových produktů a služeb.
Ochranné známky jsou důležitým aktivem podniku. S jejich pomocí měníte své značky na obchodovatelná aktiva. Obnova ochranných známek proto zvyšuje celkovou hodnotu vašeho podnikání, což může být důležité např. při prodeji podniku nebo investičních rozhodnutích.
Aktuální ochranná známka může snížit riziko právních sporů týkajících se značky. To může ušetřit čas a náklady spojené s právními kroky.
Stabilní a dlouhodobá historie s ochrannou známkou posílí důvěru spotřebitelů i investorů. To může pozitivně ovlivnit vaše prodeje, loajalitu zákazníků i šanci na úspěšný prodej projektu, budete-li o něj stát.
Aktuální ochranná známka vám dává možnost licencovat svou značku třetím stranám nebo uzavírat další obchodní partnerství, což může generovat dodatečné příjmy.
Pokud plánujete rozšíření svého podnikání do zahraničí, platná ochranná známka může vytvořit základ ochrany značky na mezinárodním trhu.
Mít platnou ochrannou známku je nejlepší způsob, jak se chránit před ztrátou práv k vaší značce. Nezanedbávejte možnost její obnovy. Nedodržení termínů obnovy může znamenat ztrátu práv k vaší značce, což může negativně ovlivnit vaše podnikání.
Je to rozhodně krok, který byste měli pečlivě promyslet v rámci dlouhodobé strategie vašeho podnikání.
Správné citování je důležité pro všechny druhy psaní, protože pomáhá zajišťovat důvěryhodnost a transparentnost nového textu. Bez citací by bylo těžké ověřit si informace, zjistit zdroje a vyvinout vlastní názory. Proto by měly být citace používány ve všech typech psaní jako standardní praxe. V tomto článku si probereme některé základní principy citování a uvedeme několik příkladů, jak citovat různé typy zdrojů.
Citace je odkaz na zdroj, ze kterého autor čerpal, jedná se o vyjádření respektu k původnímu textu a jeho autorovi. Citace může být přímá (doslovné citování) nebo nepřímá (parafráze, kdy se autor snaží vyjádřit myšlenky jiného autora svými slovy).
Při citování je důležité udržet správnou rovnováhu mezi uznáním práce jiných autorů a prezentováním vlastních myšlenek.
Citace slouží k uznání práce jiných autorů a umožňuje čtenáři ověřit informace, které jsou prezentovány v akademické práci. Bez citací by bylo obtížné rozlišit, zda jsou informace původní nebo převzaté z jiného zdroje. Kromě toho citace pomáhají čtenářům najít další literaturu, která se vztahuje k tématu, které autor prezentuje.
Při citování je důležité použít správný styl citace. V České republice se používá několik různých stylů citace, v závislosti na oblasti a předmětu práce. Některé z nejčastěji používaných stylů citace jsou:
Každý styl citace má svá specifika, co se týče formátu citace, užívání závorek, oddělovačů a dalších prvků. Při psaní akademických prací je obvykle vyžadováno, aby autor používal jeden konkrétní styl citace, který je doporučen v dané oblasti.
Přímá citace je doslovné citování zdroje. Při použití přímé citace je důležité uvést jméno autora, rok vydání a stránku, ze které byla citace převzata. V přímé citaci se používají uvozovky.
Příklad přímé citace pro knihu: "Vzdělávání by mělo být procesem, který probíhá po celý život a nejen v rámci formálního vzdělávacího systému" (Lacko, 2012, s. 45).
Po přímé citaci následuje oddělovač, například tečka nebo čárka, a poté pokračuje vlastní text autora.
Nepřímá citace je parafrázování myšlenek jiného autora svými slovy. Při použití nepřímé citace je důležité uvést jméno autora a rok vydání zdroje, ze kterého jsou informace převzaty. V nepřímé citaci se uvozovky nepoužívají, protože se v této formě citace neuvádí přesný citovaný text, ale jen parafráze nebo shrnutí autorova tvrzení.
Příklad pro knihu: Lacko (2012) tvrdí, že vzdělávání by mělo být procesem, který probíhá po celý život a nejen v rámci formálního vzdělávacího systému.
Při citování elektronických zdrojů, jako jsou webové stránky, je důležité uvést jméno autora, název stránky, název webu, datum přístupu a URL adresu.
Příklad citace webové stránky: “Novák, Petr. Jak správně citovat zdroje [online]. 2022-03-15 [citováno 2022-04-25]. Dostupné z: https://www.priklad.cz/jak-spravne-citovat-zdroje”
Pokud se jedná o elektronickou knihu nebo článek, je třeba uvést jméno autora, název knihy nebo článku, název vydavatele, datum vydání a identifikátor (např. ISBN nebo DOI).
Příklad citace elektronické knihy: “Svěrák, Zdeněk. Kocour Mikeš [online]. 1. vydání. Praha: Albatros, 2020 [citováno 2022-04-25]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/kocour-mikes-496313”.
Při použití obrázků a tabulek z jiných zdrojů je důležité uvést zdroj. Zdroj by měl být uveden pod obrázkem nebo nad tabulkou a měl by obsahovat jméno autora, název zdroje, rok vydání a stránky, na kterých se nachází.
Pokud je obrázek nebo tabulka získána z elektronického zdroje, je třeba uvést URL adresu a datum přístupu.
Příklad citace obrázku: "Obrázek 1. Zdroj: Smith, J. (2018). Jak psát akademické práce. Oxford University Press, s. 34."
Správné citování jiných textů je klíčové pro zajištění kvality a důvěryhodnosti vaší práce. Při použití citací by měla být vždy dodržována pravidla a normy dané institucí nebo oborem.
Kromě toho, že citace zajišťují spravedlnost vůči původním autorům, mohou také poskytnout užitečné informace pro čtenáře, kteří mohou chtít prozkoumat dané téma dále.
Při citování je tedy důležité být pozorný k detailům, aby bylo dosaženo nejvyšší možné kvality a důvěryhodnosti práce. Použitím správných citací mohou autoři zajistit, že jejich práce bude respektována, citována a používána jako důležitý zdroj informací pro další výzkumy.
Tip na závěr: špatná citace je lepší než žádná citace, proto se nebojte chyb a citujte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Drobné zaváhání vám autor původního díla určitě rád odpustí.
Píšete článek a chcete k němu použít obrázek, který naláká návštěvníky vašich webových stránek k jeho přečtení nebo naopak máte krásnou fotografii, ale text k ní ne a ne vymyslet?
Pak vás možná ne jednou napadlo, že by bylo nejlepší si tu fotografii, text nebo jakoukoliv další práci prostě vypůjčit u někoho jiného. V tomto článku si ukážeme, jak na to.
Jestli na to chcete jít právně správně, což vám samozřejmě doporučujeme, je potřeba vycházet ze základní zásady: fotografie, texty, grafika, obrázky, videa, skladby nebo jakékoliv další autorské počiny jsou chráněny autorským zákonem jako autorská díla a platí u nich, že jedině jejich autor je může použít a rozhodovat o tom, kdo další je může užívat a v jakém rozsahu.
Jestliže je to pouze autor, kdo může dílo použít a nechat užívat, jistě již správně tušíte, že bez předchozí domluvy s autorem dílo někoho jiného použít nesmíte.
Existují samozřejmě výjimky v podobě zákonem popsaných situací, ve kterých je možné použít dílo bez souhlasu autora, tzv. volné užití a zákonné licence (zpravodajská licence, pedagogická licence a další). Ale ty se na vás, jakmile se chystáte užívat díla někoho jiného v rámci svého podnikání, vztahovat s největší pravděpodobností nebudou.
Proto by mělo platit zlaté pravidlo, že než použijete práci někoho jiného, vždy si nejprve obstarejte souhlas autora. Ten může mít nejrůznější podoby: od zaplacení licenčních poplatků ve fotobance, přes klasickou licenční smlouvu na několik stran A4 až po svolení autora udělené emailem.
Související články
Jak už víme z předchozího článku, rozlišovací způsobilost je schopnost značky odlišit výrobky a služby jejího vlastníka od výrobků a služeb všech ostatních. Každá značka, která má být chráněna ochrannou známkou, ji musí mít. Dnes se ale zaměříme na druhy rozlišovací způsobilosti.
Existují dva typy rozlišovací způsobilosti – vlastní a získaná. Aby značka mohla být chráněna ochrannou známkou, musí mít alespoň jednu z nich.
Vlastní rozlišovací způsobilost je taková, která existuje již od začátku existence značky. Je to jakási „vrozená“ distinktivita. Značka má vlastní rozlišovací způsobilost, když je bez dalšího prokazování schopna rozlišit výrobky a služby jejího vlastníka od výrobků a služeb všech ostatních. Typicky se to týká fantazijních značek.
Každá značka, která má být chráněna ochrannou známkou, by teoreticky měla mít vlastní rozlišovací způsobilost. Úřad průmyslového vlastnictví totiž každou přihlášku ochranné známky z hlediska vlastní rozlišovací způsobilosti posuzuje a když dojde k závěru, že ji značka nemá, vydá výměr, že je značka vyloučena ze zápisu do rejstříku ochranných známek.
Když značka nemá vlastní rozlišovací způsobilost, při registraci ochranné známky ještě nemusí být vše ztraceno. Může být zapsána na základě tzv. získané rozlišovací způsobilosti.
Získaná rozlišovací způsobilost je rozlišovací způsobilost, která vznikla až v průběhu času dlouhodobým masivním užíváním značky na trhu. Díky čemuž se spotřebitelé s původně nedistinktivní značkou opakovaně setkávali a naučili se ji vnímat jako obchodní značku. A nikoliv jen jako popis výrobků a služeb nebo jakýchkoliv jejich vlastností nebo nějaké obecné zvolání.
Získaná rozlišovací způsobilost je tedy získaná schopnost značky odlišit výrobky a služby na základě toho, že se díky masivnímu užívání značka dostala do povědomí spotřebitelů jako obchodní značka spojená s konkrétními výrobky a službami čili s konkrétním obchodním původem.
Aby mohla být značka bez vlastní rozlišovací způsobilosti chráněna ochrannou známkou na základě získané rozlišovací způsobilosti, musí přihlašovatel příslušný úřad průmyslového vlastnictví přesvědčit o existenci získané rozlišovací způsobilosti přihlášené značky pomocí tzv. průkazu užívání.
V rámci průkazu užívání neboli průkazu získané rozlišovací způsobilosti přihlášené značky přihlašovatel ochranné známky prokazuje, že původně nedistinktivní značka (např. čistě popisná nebo čistě obecná značka) získala rozlišovací způsobilost na základě její dlouhodobé přítomnosti na trhu doprovázené masivním užíváním.
Musí tak předložit nejen informace ke značce jako takové, ale také důkazy o tom, že je skutečně dlouhodobě přítomná na trhu v dostatečné kvantitě a kvalitě. A dále že je spotřebitelům známá a z jejich strany vnímána jako obchodní označení sloužící k identifikaci původu výrobků a služeb.
Mezi použitelné důkazy patří cokoliv, co pomůže prokázat existenci a masivní užívání značky na trhu. Od screenshotů webových stránek až po informace o podílu na trhu, faktury k prodaným výrobkům a službám, náhledy reklamních kampaní, informace k oceněním, která značka získala atd.
Je ale plně na posouzení daného úřadu průmyslového vlastnictví, který projednává přihlášku ochranné známky, jestli se přihlašovateli povedlo prokázat získanou rozlišovací způsobilost přihlášené značky nebo ne. I když je průkaz užívání sestavený s nejlepší možnou péčí, není možné spoléhat na to, že bude dostačující.
Průkaz užívání s sebou nese nemalé riziko neúspěchu, proto při zvažování strategie ochrany značky nedává moc smysl uvažovat o něm jako o alternativě číslo jedna. Spíše je lepší na něj nahlížet jako na záložní variantu, kterou bude potřeba absolvovat, když to nepůjde jinak.
Prvotní úvaha bude vždy na vás. Vy si musíte posoudit, jestli je vaše značka distinktivní, nebo ne a podle výsledků této analýzy se rozhodnout jaký druh ochranné známky přihlásíte.
Může se ale stát, že si nebudete jistí, jestli je vaše značka dostatečně distinktivní nebo ne. V tom případě máte dvě možnosti. Buď se obrátíte na odborníka, který zanalyzuje vaši značku a dá vám své odborné vyjádření. Nebo to risknete a sami podáte přihlášku ochranné známky. Následně počkáte na stanovisko Úřadu průmyslového vlastnictví, protože to je jediná autorita, která má v rámci řízení o registraci ochranné známky právo říct, jestli je značka distinktivní nebo ne.
Po podání přihlášky ochranné známky úřad přihlášku posoudí a dojde-li k závěru, že přihlášená značka není dostatečně distinktivní, pošle výměr, že je přihlášené označení vyloučeno ze zápisu.
A co když značka nemá rozlišovací způsobilost? O tom si povíme v dalším článku. 😊